Měl bych křičet. Měl bych kolem sebe mlátit. Měl bych si vylévat srdce. Měl bych...něco dělat.
Místo toho cítím pouze prázdnotu. Je to úděl těch, kteří prožili hodně bolesti, stresu a smutku? Nebo mi pomáhá meditace? Držte myšlenku...
Milý zápisníčku, dochází čaj - koupit!
Tak jsem zpátky. Měl bych to ukončit.
A zamyšlení na konec. Otupělost vůči bolesti - dobrá či špatná zpráva?
